Zákroky

Nacházíte se na stránce:ZákrokyOperace karpálního tunelu

Operace karpálního tunelu

Jedná se o stav, kdy dochází k útlaku středového nervu (nervus medianus) v oblasti zápěstí. Skrze tento tunel prochází středový nerv a devět šlach ohýbačů prstů. Syndrom karpálního tunelu se rozvíjí v okamžiku, kdy dochází ke zvýšení tlaku v tomto prostoru. Zatímco šlachám zvýšený tlak nevadí, útisk nervu se začne projevovat pro Vás velmi nepříjemnými příznaky.

 

Mezi nejčastější příznaky patří bolesti prstů, zápěstí, někdy vystřelující až na předloktí, zhoršená citlivost prstů, někdy popisovaná jako pocit tuposti, mravenčení (parestezie) v prstech, ranní otok a ztuhlost prstů. Obtíže mohou být i klidové, častěji se ale projevují v noci a pacienta budí. Postižení udávají zvýraznění potíží při jízdě na kole, řízení automobilu či tlačení kočárku, kdy dochází ke zvýšení tlaku na nerv zvenčí. Mezi další stesky patří zhoršení jemné motoriky prstů, oslabení úchopu, někdy i s vypadáváním předmětů z ruky.

 

Pokud máte podobné obtíže, doporučujeme navštívit lékaře. Diagnóza se stanovuje jednak na základě popisu obtíží a jednak na základě tzv. EMG (elektromyografické vyšetření). Tato vyšetření provádějí specializovaná neurologická pracoviště. Zjišťují hlavně rychlost vedení nervu a zpomalení této rychlosti nad určitou hranici jasně prokazuje stísnění nervu.

 

Indikace operace:

Pokud jsou subjektivní obtíže výrazné (brnění prstů, noční bolesti, neschopnost pracovat apod.), nebo pokud je nález na EMG pokročilý, je vhodné provést operační výkon. Výsledkem je volný karpální tunel.

 

Forma zákroku:

Ambulantně.

 

Klasická operace:

Uvolnění stísněného nervu je většinou prováděno tzv. otevřenou technikou, tedy se vznikem větší či menší jizvy v dlani. Nekomplikovaný pooperační průběh je i přes dobré zhojení operační rány velmi často provázen většími či menšími funkčními obtížemi. Ty jsou charakterizovány hlavně bolestí v místě jizvy, nemožností se o dlaň opřít, snížením síly svalového úchopu (neschopnost otevřít uzávěr PET lahve, krájet nožem, vyždímat hadr apod.) a hlavně tzv. pilířovou bolestí. Ta je charakterizována bolestí v místě operační jizvy, vystřelující směrem k palci či malíku, případně na přední plochu předloktí a které je způsobena nedostatečnou stabilitou zápěstí po protětí příčného vazu a ostatních tkání dlaně. Tyto obtíže mohou nezřídka přetrvávat i 3 až 6 měsíců po operaci.

 

Většina pacientů podstupujících operační výkon vykonává v běžném životě manuální práci. Proto je pro ně po výkonu velmi důležitá co nejrychlejší funkční úprava a získání schopnosti ruku mechanicky zatěžovat co nejdříve po operaci.

Klasická otevřená operace se provádí v místním znecitlivění, kdy se z podélného řezu ve dlani přeruší příčný vaz v zápěstí a dojde tak k uvolnění struktur přítomných v karpálním kanálu, tedy i k uvolnění stištěného nervu (nervus medianus). Není výjimkou dlouhodobá několikaměsíční pracovní neschopnost nikoli z důvodů nezhojení rány či pooperační komplikace, ale pro neschopnost ruku po výkonu časně mechanicky zatížit. Zvláště pro manuálně pracující pacienty je nutnost dlouhodobé absence v práci velmi nepříjemná a může pro ně mít podstatné ekonomické důsledky.

 

Pooperační průběh:

Do 1-2 dnů je možno očekávat výraznou úlevu od bolestí. Ostatní potíže, jako je necitlivost nebo snížená citlivost prstů, nebo obtížná manipulace s drobnými předměty, by měly vymizet do několika týdnů až měsíců. Je-li nerv již nevratně postižen, k plnému návratu funkce a citlivosti ruky nedojde. Plná zátěž operované končetiny je možná, v závislosti na charakteru pracovní zátěže, někdy až po 3 měsících od výkonu, v některých případech i po delší době. V některých případech může jizva či její okolí být bolestivá, a to i několik měsíců po výkonu.

 

Klasická otevřená operace je plně hrazena ze zdravotního pojištění.

Otevřené operační výkony provádí na našem pracovišti ortoped či plastický chirurg.

 

 

Zpět